Švestky a meruňky jsou pro sušení lákavé, ale jejich šťavnatá dužina vyžaduje pečlivější kontrolu než tenké jablečné plátky. Vyberte zdravé, zralé, nikoli plesnivé plody. Omyjte je, odstraňte pecky a podle ověřeného návodu je rozpulte nebo upravte na přiměřeně velké části. Nedávejte na jedno plato drobné půlky a velké celé kusy, protože jejich sušení nebude rovnoměrné.

U švestek může slupka zpomalovat únik vlhkosti. Některé univerzitní postupy proto doporučují specifickou předúpravu slupky; řiďte se přesným návodem pro konkrétní ovoce, nikoli improvizovaným spařením. Meruňky se často suší rozpůlené. Půlky rozložte podle doporučení zdroje a zařízení, aby vzduch proudil i kolem vlhké dužiny. Nepřekrývejte je a neurychlujte proces zvyšováním teploty bez podkladu.

Při kontrole vyjměte několik největších kousků z různých míst, nechte je vychladnout a rozřízněte. Uvnitř nesmí být mokré kapsy ani vytlačitelná šťáva. Výsledná konzistence může být ohebná a kožovitá, nikoli nutně tvrdá jako sušená zelenina. Jednotlivé kusy se mohou lišit; hotové vyjměte a zbytek nechte pokračovat. Nespoléhejte na lesklý povrch ani na barvu jako jediný důkaz.

Sladké sušené ovoce se snadno slepí, proto je důležité nejprve úplné vychladnutí a následné kondicionování. V čisté uzavřené nádobě nechte kusy volně, denně je protřepte a sledujte kondenzaci sedm až deset dnů. Tato fáze pomáhá rozdělit zbytkovou vlhkost mezi jednotlivými plody. Nejde o náhradu samotného dosušení ani o způsob, jak zachránit plesnivou várku.

Zaznamenejte si, zda jste sušili švestky či meruňky, velikost půlek a přibližnou hmotnost před sušením. Pokud se příští rok objeví jiná odrůda, proveďte nové kontroly. Sušené meruňky se hodí do pečených ovesných směsí, švestky do dušených jídel nebo do těsta, ale vždy přihlédněte k tomu, zda byly skladovány bez vlhkosti a poškození.

Při přípravě větší sklizně nečekejte s nakrájeným ovocem dlouho na kuchyňské lince. Zpracovávejte postupně a udržujte čistotu. Pokud se některé kusy po sušení výrazně liší barvou nebo mají nezvyklé skvrny, pečlivě posuďte celou dávku. Nejistotu neřešte ochutnáváním. V domácím sušení má bezpečnost přednost před snahou zachránit každou švestku.

U švestek je užitečné zapsat, zda jste sušili velmi malé plody, nebo velké masité půlky. U velkých půlek se může stát, že vnější část působí téměř hotově, ale poblíž místa po pecce zůstává měkká mokrá kapsa. Právě tam kontrolujte řez. Po dosušení nevkládejte ovoce do sklenice přímo ze sušičky. Teplé sklo a horký obsah mohou vytvořit kondenzaci i bez zjevného problému na povrchu. Po vychladnutí rozdělte ovoce do menších nádob a označte je, abyste mohli každou sledovat samostatně.